Finanční limit pro tzv. zakázky malého rozsahu, které nespadají do působnosti zákona, by se měl zvýšit ze současných 5000 eur na 10.000 eur. Vyplývá to z novely zákona o veřejných zakázkách z dílny vicepremiéra Štěpána Holého (Jsme rodina), kterou ve středu (12. 5.) předložil do meziresortního připomínkového řízení (MPK). Materiál je zveřejněn na portálu Slov-lex.sk.
Novela také stanoví výjimku ze zákazu uzavřít smlouvu v případě podání námitek v postupu zadávání podlimitních zakázky na stavební práce, jejíž odhadovaná hodnota je vyšší než jeden milion eur a zároveň nižší než 5,35 milionu eur. Mělo by to zrychlit průběh veřejných zakázek.
Mezi další novinky, které novela přinese, patří i vypuštění znaku zaměřeného na „specifické“ a „jedinečné“ požadavky předmětu zakázky. Ten byl v praxi problematický zejména při realizaci stavebních prací, které se ze své vlastní povahy téměř vždy zadávají na základě specifických požadavků i přesto, že může jít o jednoduché stavební práce.
Novela hovoří io zeleném zakázkách. Pro lepší uchopení má vymezit mezi základními pojmy environmentální aspekt, který se promítá do dalších institutů veřejných zakázek. Novela má zavést povinnou kvótu na veřejné zakázky nejen s použitím sociálního hlediska, ale i environmentálního.
Cílem novely je také v případě dotovaných subjektů odstranit při hmotnostních výjimek veřejných zakázkách národní zlacení. Měly by se uvolnit pravidla zadávání zakázek pro podnikatelské subjekty, které získaly na realizaci své podnikatelské činnosti dotaci, v důsledku čehož se stejně tyto subjekty v zásadní míře odlehčí od výkonu dohledu nad veřejnými zakázkami ze strany Úřadu pro veřejné zakázky (ÚVO) SR. Budou však nadále podléhat jiným pravidlům a budou pod dohledem jiných mechanismů a institucí, jako je například Nejvyšší kontrolní úřad.
Stát by také chtěl precizněji regulovat možnosti omezení přístupu zájemce z třetích zemí do veřejných zakázek v podmínkách ČR.
„Pro účely snižování administrativní zátěže se navrhuje upravit povinnost zveřejňovat souhrnné zprávy o smlouvách, jejichž uzavření nepodléhá působnosti zákona se smluvními cenami vyššími než 10.000 eur,“ dodal předkladatel materiálu s tím, že i periodicita Public povinnosti by měla být prodloužena z kvartálu na pololetí.
Pro zvýšení transparentnosti se také v novele navrhuje, aby se omezila možnost vyjmenovaných veřejných funkcionářů, kteří jsou konečnými uživateli hospodářských subjektů, získávat prostřednictvím veřejných zakázek kontrakty.
Novela by měla zkrátit veřejné zakázky, a to tak, že se vrátí k minulému modelu jednoinstančních správního řízení na úřadě, spojeného s možností soudního přezkumu zákonnosti vydaných rozhodnutí.
Legislativa má také ambici zavést jednotnou a veřejně dostupnou elektronickou platformu na celý proces veřejných zakázek a pro všechny podlimitní zakázky a zakázky s nízkou hodnotou.
Novela se dotkne i možnosti zadavatele uplatnit zákonný důvod odstoupení od smlouvy, poskytování součinnosti mezi veřejnými zadavateli při výměně poznatků či exaktnejšieho vymezení informační povinnosti.
Novinkou je i to, že subjekt bude moci být vyloučen z veřejných zakázek – li pro to důvody – kdykoliv, nejen při vyhodnocení splnění podmínek účasti, ale například i před podpisem smlouvy.
Novela také povolí, aby součástí nabídky mohly být i kopie nebo skeny dokladů, nebude je proto třeba předávat v listinné podobě.
„Navrhovaná úpravou vymezuje fakultatívnosť zřízení komise pro vyhodnocení nabídek na účely zadávání zakázek v rámci dynamického nákupního systému,“ píše se v materiálu. Rámcovou dohodu využitím dynamického systému bude možné uzavřít maximálně na půl roku. Legislativa také hovoří o tom, že v případě využití dynamického nákupního systému nebudou zveřejňovat zápisy z otevírání nabídek a samotné otevírání nabídek bude neveřejné.
Novela ošetřuje i odvolací řízení, pokuty, nahlížení do spisů či okruh subjektů, kterým se doručuje rozhodnutí. Zavést se má také nový institut, který by měl pomoci k profesionalizaci veřejných zakázek – odborný garant.
Předkladatel navrhuje účinnost zákona od 1. ledna 2022, avšak s tříměsíčním odkladem při povinnosti používat elektronické prostředky a s dvouletým odkladem při povinnosti vykonávat činnosti prostřednictvím odborného garanta.
